Bohemačky na cyklisťáku

Družstvo trenérky Dany Řehákové, osm děvčat ročníku 1994 a 1995 se sjelo v sobotu 13. srpna odpoledne, aby společně zahájily kondiční cyklistické soustředění v Chlumu u Třeboně. Některé postřehy ve formě cyklistického deníku nabízíme jako informaci všem, kteří sledují naše stránky.

Sobota 13.8.
Příjezd do rekreačního střediska Lesák na břehu rybníku Hejtman do 16.00 hod. Z původně devíti závodnic dorazilo osm: Anežka, Bára, Daniela, Denisa, Eliška, Míša, Tereza, Žaneta a trenérka Dana. Pro nemoc se omluvila Markéta. První den se děvčata ubytovala a seznámila s novým prostředím.

Neděle 14.8. 
Ráno první kondiční běhy a čekání na příjezd druhé trenérky, M. Kalašové, které si dívky zkrátily svižnou asi 6 km dlouhou procházkou okolo rybníku Hejtman. V poledne v průběhu oběda dojela druhá trenérka a odpoledne jsme vyrazily na první trasu. Ujely jsme okruh dlouhý 39 km a přestože, jsme se vracely za drobného deště všem se vyjížďka líbila.

Večer děvčata obdržela „průkaz cyklisty“ a zatímco trenérky pečlivě zapisovaly trasu a počty ujetých kilometrů, děvčátka si zapsala názvy, které s nadsázkou zachycovaly jejich chování v průběhu cesty. Takže první den si objevily např. názvy: „tlačilka kopcová“, „rychlošlapka lesní“ nebo „padavka řetězová.

Pondělí 15.8.
Počasí se pokazilo a protože celý den propršel, nezbylo než strávit den hrami a krátkou procházkou v dešti do místního obchodního centra. Večer jsme zapsaly do deníku tyto názvy: „dešťovka karetní“, „lijavka nákupní“.

Úterý 16.8.
Déšť přetrvává a dopoledne opět trávíme doma. Odpoledne bereme pláštěnky, nepromokavé bundy a vyrážíme autobusem do Jindřichova Hradce. Prohlédly jsem si město a navštívily zámek. Naštěstí se umoudřilo trochu i počasí a tak jsme se těšily, že po večeři přece konečně vyrazíme na malou projížďku na kolech. Plny odhodlání jsme vyrazily. Po několika ujetých kilometrech se drobné mrholení změnilo opět ve vytrvalý déšť, my jsme se po ujetí 19 km vrátily úplně promočené. Po horké sprše si děvčata zapsala: za dopoledne jednotný název „povalečka pokojová“, za odpoledne „rejdilka zámecká“ a za večer např. „snaživka bahnivá“, „šlapalka bojovná“ nebo „průzkumnice asfaltová“.

Středa 17.8.
Dopoledne stále prší, vše máme mokré. Vedení střediska nám vyšlo vstříc a tak na teplých radiátorech překládáme celé dopoledne mokré oblečení. Při obědě se vyjasnilo a tak konečně vyrážíme na kolech. Tentokrát máme v plánu návštěvu Třeboně a okruh je plánován na cca 40 km. Cesta do Třeboně proběhla bez problémů. V Třeboni jsme si prohlédly zámek a nechyběla ani zastávka u „Itala“ na zmrzlinu. Pro zpáteční cestu jsme zvolily trasu po zelené turistické značce. Bohužel při odbočení na tuto značku jedna z děvčat nepočkala na svou následovnici a tak Bára s trenérkou Danou (která opravovala Báře spadlý řetěz) najely zbytečně 5 km, než se nám podařilo je díky mobilům opět zastihnout a přivést zpět k pelotonu. Za tuto chybu si do svého deníčku zapsala přízvisko „směrovka nespolehlivá“ a Bára zase „bloudilka řetězová“. Nakonec vše dobře dopadlo a na tachometrech jsme načetly téměř 42 km. Po večeři jsme ještě stihly odběhat a naplánovat trasu na další den.

Čtvrtek 18.8.
Počasí vypadá nadějně a tak vyrážíme na celodenní výlet do rekreačního střediska University Karlovy na Albeř, kde tráví týden oddíl SG v čele s rozhodčími Alenou Hořkou a Danou Kratochvílovou. Dorazily jsem právě v poledne, poobědvaly z vlastních zásob a vyhřály se na sluníčku. Zpáteční cesta byla tentokrát poznamenaná poruchou na kole jedné z dívek a tak jsme málem nestihly večeři. Čtvrteční trasa v délce 73,5 km přinesla označení “zdržovačka traťová“ nebo „výletnice koloběžková“. Rozbité kolo jsme nechaly opravit a v pátek by mělo být již zase vše OK.

Pátek 19.8.
Počasí vypadá dobře a tak máme v plánu dopolední trasu – návštěva paní Hany Vláčilové (bývalé mezinárodní rozhodčí, trenérky a olympioničky) na její chalupě v Rapšachu. Čekalo nás srdečné přivítání a cesta krásnou lesní stezkou v délce 30 km. Po obědě a krátkém odpočinku vyrážíme na poslední trasu, která má dle plánu být asi 40 km dlouhá. Tentokrát pro změnu zase zabodovala vedoucí pelotonu M. Kalašová a tak jsme po malém bloudění nakonec najely 51 km. Z poslední trasy byly přiděleny názvy „máchalka kalužová“, „cákalka zabahněná“ nebo „navigátorka spolehlivá“.

Poslední večer si všechna děvčátka vysloužila kvalifikaci „cyklistka suprová“.

V sobotu po snídaní odjíždím a pro děvčata přijedou dopoledne rodiče. Trenérka Řeháková zůstává a očekává příjezd další skupiny. Tentokrát již bez kol.

Myslím, že se nakonec i přes nepřízeň počasí soustředění vydařilo a po týdenní pauze se sejdeme v tělocvičně tentokrát již k opravdu gymnastické přípravě.

... z deníku M. Kalašové :-)

P.S.

Druhá skupina dorazila. V neděli dopoledne již trochu cvičily: švihadlo, skoky a hry. Odpoledne se chystaly na výstavu ptáčků a na pouť. Tak ať mají lepší počasí než my.